Vrba v nejdolnějším povltaví

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10292341435-o-syslech-a-lidech/
foto: Marián Polákfoto: Marián Polákfoto: Marián Polák

Po všech stránkách sympatické chlupaté zvíře, opředené řadou záhad, žijící v atraktivním prostředí golfových hřišť, letišť a stepí. Sysel obecný. Patří v mnoha ohledech mezi naše nejpozoruhodnější savce: každý ho zná – a přece ho málokdo viděl na vlastní oči. Dokonce i odborníci o něm vědí dosud jen velmi málo. Ještě nedávno to byl pronásledovaný polní škůdce – dnes patří mezi nejvzácnější savce Evropy.

Sysel je stepní živočich a do Evropy se rozšířil teprve s takzvanou kulturní stepí, tedy se zemědělskou krajinou. Současné změny mu ale nevyhovují, a proto postupně mizí z velké části kontinentu. Například v Německu už sysel vyhynul, a tak dnes leží severní i západní hranice jeho výskytu na území naší republiky.

Zajímavé je současné rozšíření tohoto druhu u nás – prakticky všechny syslí kolonie najdeme na uměle vytvořených a udržovaných plochách, zejména na letištích nebo golfových hřištích. Asi nejznámější a zároveň největší z nich leží paradoxně v Praze – na ploše letňanského letiště. Jak se tam syslové dostali? To je dosud záhada – všechny pokusy o umělé přestěhování kolonií, které podnikli ochránci přírody, až dosud selhaly. Podle vzpomínek pamětníků ale přinejmenším některé z kolonií kdysi vznikly právě umělým vysazením.

V roce 2009 zahájili zoologové z pražské přírodovědecké fakulty spolu s ochranáři výzkumný projekt, dosud největší svého druhu v Evropě, jehož cílem je získat o syslovi maximum informací. Víme, že je to společenské zvíře, které žije výhradně ve velkých koloniích – o jejich struktuře a vzájemných společenských vztazích jejích členů je však dosud známo jen velmi málo. Zdá se například, že syslové se domlouvají pomocí poměrně složitého „jazyka“ složeného z různých druhů hvízdání. Zajímaví jsou také specifičtí cizopasníci syslů a některé druhy brouků, kteří krmí své larvy právě syslím trusem.

Sysel je tedy nejen sympaťák, ale může být zajímavým objektem zkoumání, a také důležitým klíčem k pochopení historie naší krajiny a k její ochraně.

opakování je matka moudrosti
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10219858291-potrebujeme-skrivana/

co nám kdysi před lety uniklo se znovu připomíná
hezký den

Skřivánci ještě zpívají a zřejmě netuší, že jejich hnízdiště je ohroženo člověkem, který o nich nic neví.

I čínské národy měly podobné mýty o stvoření světa.Malý ptáček nosil kamínky do moře až vytvořil ostrov.
Jiný- z vejce, které bylo rozpůleno sekerou vzniklo nebe a zem.

statistici uvádějí, že počet ptáků na našem území klesne nejméně o polovinu.To je alarmující.Celosvětově se počet našich spolužijících snižuje obrovským nezadržitelným tempem. Brzy nebude vůbec žádné místo pro život forem jak jsme je znali ještě nedávno.Vzpamatujme se.Chraňme alespoň své okolí.RG.

Planina Na horách je sice níže položená a má menší plochu, ale je osídlená velmi podobnou florou i faunou. Výhodou je lepší rozhled pro návštěvníka.Historické souvislosti mohou vycházet ze společného povodí.Vltava a její nepřekonatelná delta mohla být opravdovou hranicí.Bakovský a Srbečský potok byl zřejmě jednou z cest k středozemnímu moři a jeho civilizacím, zejména k Mínojské zanikající kultuře.

letos v březnu 2006 krásně zpívají nad Dvořákovou stezkou vedoucí přez planinu Na horách.Nad ostrožnou s výhledem na bájný Říp.